Agender

Vlajka agender identity

Agender je genderová identita osoby, jež se necítí být ani ženou, ani mužem a identifikuje se jako bezpohlavní či neutrální. Tudíž nedodržuje žádné standardní genderové role. Své zastoupení mají ve zkratce LGBTQA+ pod písmenem A, společně s asexuálními a aromantickými osobami.

Dělení nebinárních identit

Agender lze zařadit mezi podtypy nebinárních identit. Nebinarita funguje nejen jako souhrnné označení pro různé genderové identity, ale zároveň i jako samostatná genderová identita. Nebinární identity jsou nejčastěji vymezovány jako takové, které se pohybují mezi dvěma či více gendery, přiklání se k jednomu nebo několika z nich výrazněji než k jiným, případně stojí zcela mimo tradiční binární rozdělení (Richards & Barker, 2015).

Nebinaritu tak lze dělit podle spolku Trans*parent následovně:

• Bigender osoba – člověk, jehož genderová identita se může měnit mezi mužskou a ženskou v závislosti na situaci nebo okolnostech.
• Genderfluid osoba – osoba, jejíž genderová identita není stálá, ale průběžně se proměňuje, je tedy fluidní.
• Androgynní osoba – člověk, jehož vzhled nebo identita se pohybuje na pomezí ženskosti a mužskosti a který se genderově projevuje neutrálně či smíšeně.
• Pangender osoba – osoba, která vnímá svou genderovou identitu jako zahrnující všechny gendery.
• Agender osoba – člověk, který se neztotožňuje s žádnou genderovou identitou.
• Genderless osoba / osoba bez genderu – jedinec, který se nepovažuje za příslušníka žádného genderu.

K tématu genderových identit se vztahuje také pojem genderová nonkonformita, který se v odborných textech, zejména zahraničních, používá pro označení osob, jejichž projev, vzhled nebo pojetí vlastní identity se odchylují od společenských očekávání vycházejících z přiřazeného biologického pohlaví. Tento pojem má částečný významový průnik s pojmem nebinarita, a proto se oba termíny v některých kontextech objevují společně.

Jedinici identifikující se jako nebinární se nemusejí vnitřně považovat za transgender, i když do této kategorie technicky spadají. Analýza dat z výzkumů genderové identity publikovaných v roce 2017 ukázala, že přibližně 14 % osob, které se označovaly jako transgender, se zároveň identifikovalo jako agender. Mezinárodní průzkum Gender Census zaměřený na nebinární populaci následně v roce 2025 zaznamenal, že k agender identitě se hlásilo přibližně 25 % respondentů.

Historie

Historie agender identity úzce souvisí s vývojem nebinárních a transgenderových komunit, které od konce 20. století rozšiřují chápání genderu za hranice tradiční binarity. Nebinární pohlaví se často zařazuje pod zastřešující termín „třetího pohlaví”, označující identity, jež nelze jednoduše zařadit mezi mužské a ženské. Tento pojem se vztahuje jak na osoby s intersexuálními znaky, tak na lidi s nebinární identitou, a zároveň se používá pro označení moderních i historických forem nebinárního pohlaví a genderu v různých kulturách. Jako příklad z moderního světa můžeme uvést indické hidžry, thajské kathoey nebo berdaše, známé také jako two-spirit, v doslovném překladu „dvojduchý“, označení pro třetí pohlaví v kultuře domorodých američanů, kteří mají velkou spirituální a společenskou roli v jejich komunitách. Tyto identity nejsou totožné s moderním pojetím nebinarity, ale dokládají existenci způsobů chápání genderu a pohlaví, které se rozkládají mimo tradiční binární rámec spojený s genderovou konformitou.

Historické prameny potvrzují existenci genderové rozmanitosti v mnoha světových kulturách dlouho před moderní dobou. Nebinarita a rozmanitost genderů tak nepředstavují nový fenomén, ale spíše dlouhodobě marginalizovanou součást lidských společností.

Termíny jako „genderless“, „genderfree“, „gender blank / neutral“, „null gender“ nebo „neutrois“ se často uvádějí jako blízké či synonymní označení agender identity.

Moderní pojetí slova agender se začalo formovat na přelomu 20. a 21. století v souvislosti s rozvojem transgenderových a LGBTQA+ komunit. Pojem se začal významněji objevovat na počátku 21. století, zejména v internetových komunitách, kde jednotlivci sdíleli své zkušenosti a formovali jazyk pro popis identit, které dříve nebyly společensky uznávané. Online prostory hrály klíčovou roli v utváření terminologie, která se postupně rozšířila po celém světě. Současné výzkumy uvádějí, že jazyk spojený s genderovou identitou se rychle vyvíjí a různí jedinci mohou stejný termín vnímat odlišně.

V odborné literatuře se agender objevuje jako podkategorie nebinární identity. Nebinární osoby byly dlouhou dobu zařazovány pod širší označení jako „genderqueer“ či „gender diverse“, ale s postupem času se začaly etablovat terminologická rozlišení, včetně právě agenderu.

Jedno z prvních zaznamenané použití slova s pomlčkou jako „A-gender“ pochází z roku 1996, z britského deníku The Independent. To ukazuje, že tento termín byl znám již dříve, než naznačují často uváděné první internetové zmínky. Podle magazínu Them se totiž první doložené užití současného psaní ,‚agender" objevilo až v roce 2000 na internetovém fóru UseNet. V diskusním fóru s názvem alt.messianic jeden z uživatelů napsal: ‚,Bůh je beztvarý, agenderový, […] (“God is amorphous, agender, […]). Jedna z prvních zmínek o genderové identitě agender se tak objevuje v souvislosti s Bohem. Tento kontext je srozumitelný vzhledem k tomu, že v řadě náboženských tradic jsou božské entity vnímány jako nepohlavní či přesahující lidský koncept genderu a pohlaví.

V roce 2014, vytvořil uživatel Tumblr vystupující jako Salom X dnes běžně používanou agender vlajku. Stejný autor navrhl vlajky také pro identity demiboy a demigirl. Ve stejném roce Facebooku zavedl možnost označit se jako agender a platforma OkCupid nabídla tuto možnost o několik měsíců později. V roce 2017 padlo v Oregonu přelomové rozhodnutí, kdy soudkyně Amy Holmes Hehn uznala obyvateli Portlandu jménem Patch možnost mít v úředních dokumentech uvedenou identitu agender. Roku 2019 se 19. květen poprvé začal slavit jako Agender Pride Day, den, který má zvýšit povědomí o lidech bez genderu a podpořit jejich viditelnost.

Pohlaví a gender

Pohlaví je jeden ze základních biologicko-sociologických znaků jedince. Biologické pohlaví jedince lze určit primárně podle pohlavních chromozomů, dále pak podle vnějších pohlavních znaků nebo gonád. V sociální sféře je pohlaví to, co má daný jedinec úředně zapsané a je nazýváno matričním. U majority jedinců se tyto dvě definice pohlaví překrývají, ale být tomu tak nemusí.

Na rozdíl od demografie, kde je pohlaví chápáno pouze jako polární dichotomický znak, v sociologických výzkumech se zvažuje i jeho sociální náplň a její variabilita. Vlivem kulturně-historického vývoje dané oblasti se sociální náplň pohlaví liší. Konstantními prvky jsou pouze ty, které jsou závislé na biologickém základu a hrají roli hlavně v období mateřství a otcovství.

Pozici žen ve společnosti jsme v té naší a jí podobných zvyklí zkoumat především v porovnání s pozicí mužů. To stejné platí i při zkoumání pozice LGBTQA+. Srovnání probíhá hlavně v oblasti vzdělání, zaměstnání, rolí v rodině nebo obecné společenské diskriminace. Pro toto srovnání se častěji než pohlaví používá pojem gender, který označuje sociální a psychologické vnímání vlastního pohlaví a umožňuje oprostit se od pohlaví biologického.

Termín gender hromadně zastřešuje vlastnosti a chování, které spojujeme s určitým pohlavím nebo skupinou jedinců. Jedná se tak na rozdíl od pohlaví o společenský konstrukt, který nestojí na biologickém základu. Proto je definice pohlaví konstantní, ale skupina vlastností charakteristických pro daný gender se v průběhu času nebo při změně místa zkoumání liší. Gender je zcela nezávislý na biologickém/matričním pohlaví a taktéž na sexuální orientaci, proto jsou tyto znaky i u agender osob rozmanité.

Pro popis rozdílu mezi genderovými skupinami se v 80. letech zavedl termín gender gap. Oblast výzkumu, která gender zkoumá v ekonomické, psychoanalytické nebo například kulturně-antropologické sféře se označuje gender studies.

Genderově neutrální jazyk

Agenderové osoby mohou mít rozmanité preference v používání zájmen a mluvnického rodu, přičemž část z nich upřednostňuje minimalizaci užívání genderově rozlišeného jazyka ve vztahu k sobě samým. Způsob genderové prezentace může být u agender osob různorodý a zahrnovat maskulinní, femininní, kombinované či zcela nebinarní projevy. Agender lidé mohou, avšak nemusejí prožívat genderovou dysforii, zejména v případech, kdy nemají možnost vyjadřovat svou identitu způsobem, který považují za odpovídající.

Jazyk představuje jeden z hlavních prostředků, jimiž nebinární osoby vyjadřují svou identitu. Jako nejpříznivější a nejvíce podporující reakci ze strany okolí uvádí respektování preferovaných zájmen. U nebinárních a genderově nekonformních jedinců bývá genderová dysforie často spojena s tělesným projevem, sexualitou, intimitou a s jazykovými aspekty jejich identity.

Používaná zájmena

V angličtině mnozí využivají zájmen „they/them“. Na sociálních sítích si lidé často uvádějí zájmena na svém profilu, aby předešli misgenderování – tedy nesprávnému přiřazení genderu – a zároveň tímto způsobem jasně komunikují svou genderovou identitu, včetně případné mnohosti nebo fluidity genderu. Aktualizace těchto informací je snadná a flexibilní.

V anglicky mluvících zemích se zájmeno „they“ používá jako genderově neutrální osobní zájmeno. Merriam-Webster Dictionary vyhlásil „they“ slovem roku 2019, protože jeho používání vzrostlo o 313 % (Merriam-Webster Dictionary, 2019). Zájmeno „they“ tedy umožňuje vyhnout se přísné jazykové binaritě. Podle Merriam-Webster Dictionary nyní „they“ slouží jako zájmeno pro osoby, které se neidentifikují jednoznačně ani jako žena, ani jako muž.

Zájmeno „they“ se v angličtině používá jako singulár již stovky let; příklady lze nalézt například ve spisech Jane Austenové, Jonathana Swifta nebo Williama Shakespeara. Navzdory tomu jsou trans osoby, které používají zájmeno „they/them“ jako genderově neutrální alternativu k tradičním binárním zájmenům „he/him“ a „she/her“, v médiích často chybně označovány, protože redakce nemají jasnou představu, jak zájmeno správně přeložit nebo použít.

Tvary sloves

U agenderových osob se často upravuje jazyk tak, aby nezahrnoval tradiční genderová označení. Místo běžných tvarů sloves a přídavných jmen spojených s mužským nebo ženským rodem, jako jsou „byl“ a „byla“, se používají neutrální varianty. Typické způsoby v češtině zahrnují například:

• tvary jako „byle“,
• tvary s písmenem „X“ (např. „bylX“),
• tvary s hvězdičkou nebo jinými znaky jako „byl*y“,
• nebo použití znaků jako „*“ či „/“ k vyjádření neutralizace rodu.

Cílem těchto úprav je umožnit jazykovou prezentaci identity bez přisuzování konkrétního genderu.

Diskriminace

Nebinární a agender lidé se v každodenním životě setkávají s mikroagresemi, stigmatem a různými formami diskriminace, které vycházejí z tradičních představ o genderu. Výzkumy ukazují, že tyto osoby často čelí sníženému pocitu bezpečí a zvýšenému psychickému stresu ve škole, v práci i na veřejnosti. Podle „The 2017 National School Climate Survey“ se téměř čtvrtina amerických studentů identifikujících se mimo genderovou binaritu setkala s verbálním obtěžováním, zastrašováním či fyzickými útoky kvůli své genderové identitě či projevu, což negativně ovlivňuje jejich život a psychické zdraví.

Podobné problémy se objevují i v dospělosti, kdy nebinární a agender osoby narážejí na překážky při používání veřejných toalet, při jednání s úřady či v pracovním prostředí. Výzkumy z USA i Evropy potvrzují časté zkušenosti s obtěžováním, strachem o vlastní bezpečí či diskriminací při přístupu ke službám a zdravotní péči.

Jedním z nejrozšířenějších projevů diskriminace je misgendering, tedy používání nesprávných zájmen či oslovení. Jde o formu mikroagrese, která může mít dlouhodobé negativní dopady na psychickou pohodu, protože zpochybňuje samotnou identitu dotyčné osoby. U agender lidí je neuznávání jejich identity obzvlášť pocítitelné, neboť mnozí z nich se potýkají s neviditelností a nedostatkem společenského porozumění.

Agender v kultuře a médiích

Kulturní vnímání agender osob v západních společnostech se výrazně proměnilo zejména od 20. století, kdy došlo k oslabení dřívějších náboženských a společenských norem vycházejících z binárního pojetí pohlaví. Rostoucí viditelnost nebinárních osob v médiích, umění a veřejném prostoru přispěla k širší společenské akceptaci.

Významnou roli hraje jazyk, zejména v gramaticky genderovaných jazycích, jako je čeština. Nebinární osoby proto často vytvářejí nebo přijímají alternativní jazykové prostředky (např. neutrální tvary, nové koncovky či kreativní strategie), aby mohly přesněji vyjádřit svou identitu. Tyto inovace jsou předmětem lingvistické i společenské diskuse a odrážejí širší kulturní změny směřující k uznání rozmanitosti genderových identit.

Debata v českém prostředí (například spolek TakyTrans, Institut Úzkosti či lingvistické práce Valdrové) zdůrazňuje, že jazyk i mediální reprezentace mají zásadní vliv na to, jak jsou nebinární lidé vnímáni. Aktivisté varují, že média mohou nevědomě reprodukovat stereotypy a konzervativní jazykové struktury, což přispívá k neporozumění a marginalizaci. Zároveň však roste povědomí o potřebě inkluzivního vyjadřování, které reflektuje existenci trans, nebinárních, agender a dalších genderově diverzních lidí.

Příklady veřejně známých agender osobností

Některé známé osobnosti, které veřejně deklarovaly agender, nebinární nebo jinou genderově nekonformní identitu.

• Owen Hurcum^{[chybí zdroj]} – agender/genderqueer politik*čka, první otevřeně nebinární starost(k)a v Evropě, používá zájmena they/them.
• Bogi Takács^{[chybí zdroj]} – spisovatel(ka), lingvist(ka) a překladatel(ka), indetifikuje se jako agender a používá zájmena e/em/eir nebo they/them.
• Angel Haze^{[chybí zdroj]} – americká rapper(ka) a zpěvák*čka, je agender a odmítá binární kategorie.
• Tyler Ford^{[chybí zdroj]} – americký agender spisovatel(k)a, novinář(ka) a aktivist(k)a.

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu agender na Wikimedia Commons
• Agender v Gender Wiki