1960

Demografický vývoj v Česku
1960
Střední stav obyvatel	9 659 818
Narození	130 161
Zemřelí	93 863
Přirozený přírůstek	35 016
Přírůstek stěhováním	6 521
Celkový přírůstek	41 537

1960
	Doprava;
	1960 v loďstvech; 1960 v dopravě; 1960 v letectví;
	Kultura;
	1960 ve filmu; 1960 v hudbě; 1960 ve fotografii;
	Sport;
	Společnost;
	← 1959 \| 1961 →

2. tisíciletí

◄ 19. stol. • 20. století • 21. stol.
◄◄ ◄ 1956 • 1957 • 1958 • 1959 • 1960 • 1961 • 1962 • 1963 • 1964 ► ►►

1960 (MCMLX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Události

Automatický abecedně řazený seznam viz Kategorie:Události roku 1960

Československo

27. března – Byla namíchána první Kofola.
4. dubna – Při příležitosti 15. výročí osvobození Rudou armádou byl v Bratislavě odhalen pomník padlým sovětským vojákům na Slavíně.
11. dubna – V Národním shromáždění byl přijat Zákon o územním členění státu č. 36/1960 Sb. Podstatou zákona bylo nové územně-správní uspořádání Československa. Vzniklo 11 nových krajů (vč. hlavního města Prahy), které se dále členily 108 okresů a obce. Počet okresů i obcí se oproti původnímu územnímu uspořádání z roku 1949 výrazně snížil. Nové uspořádání začalo fungovat po volbách do Národních výborů (12. června) s platností od 1. července.
9. května – U příležitosti 15. výročí osvobození Československa vyhlásil prezident Antonín Novotný amnestii a bylo propuštěno 5 601 politických vězňů.^[1]
25. května – V souladu s probíhajícími administrativně-správními změnami vstoupil v platnost nový zákon o národních výborech.
8. června – V Opatovicích nad Labem byla za účasti prezidenta republiky Antonína Novotného předána do provozu nová tepelná elektrárna.
12. června – Konaly se všeobecné volby do Národního shromáždění a do všech stupňů národních výborů.
23. června – 3. července – Na Strahovském stadionu v Praze se konala II. československá celostátní spartakiáda, které se zúčastnilo na 750 000 cvičenců.
5.–7. července – Na celostátní konferenci KSČ bylo prohlášeno dosažení cíle – vybudování socialismu v Československu.
11. července – Byla přijata nová Ústava Československé socialistické republiky – tzv. „socialistická“ ústava, která reagovala na společenské změny dosažené od února 1948. Název státu byl změněn na Československou socialistickou republiku (ČSSR). Ve čtvrtém článku této ústavy byla zakotvena vedoucí úloha KSČ ve společnosti.
6. září – Připojením poslední obce – Zlatá Baňa v okrese Prešov, ve Východoslovenském kraji, byla dokončena elektrifikace Československa.
11. září – Na druhém Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně byl představen prototyp tramvaje Tatra T3, která se stala nejpočetnějším tramvajovým vozem na světě.
23. září – Při požáru v dole Nosek v Tuchlovicích na Kladensku zahynulo 20 horníků.^[2]
26. září – V Chebu se konala manifestace proti západoněmeckému revanšismu a na podporu mírových návrhů Sovětského svazu.
29. září – Uzavřením koryta Vltavy na 1 den bylo zahájeno napouštění vznikající vodní nádrže Orlík.
7. října – první vzlet Zlín Z-35
14. listopadu – Při největší železniční nehodě v Česku zemřelo u Stéblové na Pardubicku 118 lidí a 110 jich bylo zraněno.
16.–17. listopadu – Schválen zákon o třetí pětiletce na léta 1961–1965.
11. prosince – Začal ničivý sesuv v Handlové, který pokračoval až do května 1961 a bylo zničeno 150 domů, silnice, vodovod a vedení vysokého napětí.
Zahájeno vysílání FM rozhlasu.
Do divadla Semafor přišla Eva Pilarová.
Karel Gott odešel z ČKD a profesionálně se začal věnovat zpěvu.
Jan Werich poprvé vydal své Fimfárum, vzdal se také vedení divadla ABC.
Natočeny filmy Vyšší princip, Dařbuján a Pandrhola a Robot Emil.
Na pražské DAMU absolvovali herci Jan Přeučil, Jana Hlaváčová, Milena Dvorská a režisér Jan Kačer.
Spisovatel František Hrubín byl jmenován zasloužilým umělcem.
Československá televize se přestěhovala na Kavčí hory.
Vznikl Festival filmů pro děti a mládež ve Zlíně.

Svět

1. ledna – 28. listopadu – Nezávislost získala řada zemí afrického kontinentu. Rok 1960 je někdy označován za „rok Afriky“. Samostatnými státy se staly Kamerun (1. ledna), Togo (27. dubna), Nigérie (1. května), Federace Mali (20. června), Madagaskar (28. června), Somálsko (1. července), Dahome (1. srpna), Niger (3. srpna), Horní Volta (15. srpna), Pobřeží slonoviny (7. srpna), Středoafrická republika (13. srpna), Konžská republika (15. srpna) Gabon (17. srpna), Mauretánie (28. listopadu).
23. ledna – Jacques Piccard a Don Walsh dosáhli v batyskafu Trieste nejhlubšího místa pozemských oceánů v Marianském příkopu.
8. února – Na hollywoodský chodník slávy byla položena první hvězda (herečce Joanne Woodwardové).
18.–28. února – V kalifornském Squaw Valley se konaly zimní olympijské hry.
29. února – Při zemětřesení v marockém městě Agádír zahynulo 12 000 lidí.
21. března – Protestní demonstrace černochů v JAR.
15. dubna – Byla vyhlášena ústava druhé korejské republiky.^[3]
1. května – Nad územím SSSR nedaleko Sverdlovska byl sestřelen americký špionážní letoun Lockheed U-2. Pilot Francis Gary Powers byl zajat.
3. května – Vzniklo Evropské sdružení volného obchodu.
22. května
- Velké chilské zemětřesení o síle 9,5 stupně Richterovy stupnice bylo dosud nejsilnějším zaznamenaným zemětřesením.
- Vlna tsunami způsobila rozsáhlé škody na Havaji a Japonsku.
16. srpna – Kypr vyhlásil nezávislost.
20. srpna – Federace Mali se rozpadla na dva samostatné státy Mali a Senegal.
25. srpna–11. září – V Římě se konaly letní olympijské hry.
14. září – Vznikla Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC).
18.–25. září – V Římě se konala konala první Paralympiáda.
24. říjen – Na kosmodromu Bajkonur explodovala při pokusu o první start sovětská mezikontinentální balistická raketa R-16. Zahynulo 78 vojáků, techniků a vědců, včetně maršála Nedělina.
8. listopadu – V prezidentských volbách v USA zvítězil John Fitzgerald Kennedy nad Richardem Nixonem.
13. prosince – Byla uzavřena mezinárodní úmluva o spolupráci při zajišťování bezpečnosti letového provozu.
Při povodni na řece Visle dosáhla hladina ve Varšavě výšky 7,87 metru.
Hlavním městem Pákistánu se stal Islámábád místo dosavadního Karáčí.
V Číně byla na Žluté řece postavena přehrada San-men-sia, tj. Tři brány.
Byly natočeny filmy Sedm statečných, Psycho či Spartakus.
Byla vynalezena minisukně.

Probíhající události

Vědy a umění

13. únor – Na Sahaře Francouzi provedli první pokusný jaderný výbuch bomby Gerboise Bleue a Francie se stala čtvrtou zemí vlastnící jaderné zbraně.^[4]
11. dubna – Americký astrofyzik Frank Drake zahájil dvoutýdenní projekt Ozma, při kterém Národní radiová astronomická observatoř ve Virginii zkoušela vyhledávat mimozemské civilizace u hvězd Tau Ceti a Epsilon Eridani.
15. květen – Byl vypuštěn Sputnik 4, následován 19. srpna Sputnikem 5 se dvěma psy na palubě (psi se šťastně vrátili na Zemi).
16. květen – Theodore H. Maiman v USA poprvé předvedl funkční rubínový laser.
29. října – Premiéra československé filmové pohádky režiséra Jaroslava Macha Jak se Franta naučil bát
2. listopad – Soud osvobodil vydavatelství Penguin Books, který byl nařčen z vydávání pornografické knihy Milenec lady Chatterleyové od D. H. Lawrence.
Přijata soustava SI.
Založena skupina Spirituál kvintet.
Nalezena mapa amerického ostrova Vinland, kterou zhotovili Vikingové.

Nobelova cena

Narození

Česko

01. ledna – Pavlína Moskalyková Solo, televizní scenáristka a režisérka
07. ledna – Liběna Séquardtová, hobojistka
09. ledna – Michal Peprník, amerikanista a profesor americké literatury
10. ledna – Jaroslav Nejezchleba, rockový violoncellista, baskytarista, zpěvák a houslista
12. ledna – Martin Nezval, spisovatel
16. ledna – Zdeněk Zdeněk, jazzový pianista a skladatel
21. ledna – Dana Gálová, překladatelka z maďarštiny
26. ledna – Tomáš Juřička, herec
28. ledna – Irena Pavlásková, režisérka, scenáristka a producentka
30. ledna – Václav Marhoul, scenárista, režisér, herec
02. února
- Ondřej Kryštof Kolář, historik a numizmatik
- Věra Martinová, zpěvačka a kytaristka
06. února – Miroslav Toman, prezident Agrární komory ČR
09. února
- Jiří Trávníček, literární teoretik, historik a kritik
- Jan Haubert, básník, spisovatel, textař a zpěvák
10. února – Renata Sabongui, tanečnice a pedagožka
12. února – Markéta Fišerová, herečka
13. února – Michal Huvar, spisovatel
15. února – Lenka Halamová, folková zpěvačka, kytaristka, skladatelka
21. února – Václav Umlauf, filosof, teolog a publicista
22. února – Luděk Galuška, archeolog, byzantolog a publicista
25. února – Michal Gabriel, sochař
27. února – Ondřej Němec, fotograf
29. února – Markéta Hejkalová, spisovatelka
07. března – Ivan Lendl, tenista
10. března – Vladimír Piskoř, překladatel z finštiny, ruštiny a angličtiny
13. března – František Laudát, politik
27. března – Renata Vesecká, nejvyšší státní zástupkyně ČR
13. dubna – Michal Pixa, kytarista a zpěvák
14. dubna – Jaroslav Peška, archeolog
20. dubna
- Petr Kvíčala, malíř a pedagog
- Ludvík Vébr, veslař-kormidelník, bronz na OH
21. dubna – Petr Rak, archivář a historik
22. dubna – J. H. Krchovský, básník
23. dubna – Petr Sepeši, zpěvák († 29. července 1985)
25. dubna – Jiří Schwarz, ekonom
26. dubna – Milan Cieslar, filmový a televizní režisér
28. dubna – František Dohnal, politik, prezident Nejvyššího kontrolního úřadu († 10. srpna 2013)
05. května – Marek Vašut, herec
10. května
- Miroslav Hajn, tanečník a taneční pedagog († 28. září 2015)
- Tereza Pokorná, herečka a tanečnice
11. května
- Jan Drnek, spisovatel a politik
- Karel Altman, historik a etnolog
14. května – Jiří Šigut, konceptuální fotograf a umělec
16. května – Hanuš Bartoň, hudební skladatel a klavírista
22. května – Václav Podestát, fotograf
23. května – Michal Kaňka, violoncellista
24. května – Petr Tatíček, hokejový obránce a trenér
29. května – Rudy Linka, jazzový kytarista
01. června – Jan Mládek, ministr průmyslu a obchodu ČR
04. června – Zdeněk Kůs, rektor Technické univerzity v Liberci
10. června – Zdeněk Mahdal, herec
16. června – Přemysl Haas, textař a autor hudby
17. června – Karel Mach, politik
20. června – Ilona Svobodová, herečka
26. června – Milena Kolářová, politička
28. června
- Petr Pazdera Payne, spisovatel
- Karel Cudlín, fotograf
02. července – Světlana Nálepková, herečka
03. července – Remigius Machura, koulař
05. července – Jindra Nečasová, hudební skladatelka
11. července – Vladimír Darjanin, režizér, generální ředitel České filharmonie
14. července – Michal David, zpěvák, skladatel a hudební podnikatel.
18. července – Stanislav Novotný, policejní prezident, zakladatel Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů StB
24. července – Pavel Smetana, malíř
28. července – Otakáro Schmidt, režisér, scenárista, moderátor, herec, tanečník
29. července – Jindřich Panský, stolní tenista
31. července – Iva Budařová, tenistka
05. srpna
- Tomáš Hoskovec, jazykovědec
- Vladimír Šlechta, spisovatel, science-fiction
08. srpna
- Barbora Dlouhá, herečka, animátorka a režisérka
- Petr Urban, sportovec (sáňkař), reprezentant, kreslíř a ilustrátor
10. srpna
- Pavel Linhart, režisér, producent, scenárista, kameraman († 27. prosince 2011)
- Miloš Vystrčil, hejtman Kraje Vysočina
16. srpna – Juraj Chmiel, diplomat, politik a afrikanista
20. srpna – Štěpán Hájek, evangelický farář a písničkář undergroundu
25. srpna – Jan Borna, divadelní režisér a básník († 16. ledna 2017)
26. srpna – Jiří Šneberger, politik
27. srpna – Libor Jan, historik
28. srpna – Magdalena Wagnerová, spisovatelka
30. srpna – Aleš Bárta, varhaník
31. srpna – Jiří Štourač, malíř
05. září – Jiří Mayer, hematolog a onkolog, děkan Lékařské fakulty Masarykovy univerzity
08. září – Olga Skalická, parašutistka
16. září – Michal Cihlář, výtvarník
21. září – Miroslav Varga, střelec, olympijský vítěz
26. září – Adriana Krnáčová, primátorka hlavního města Prahy
27. září – David Koller, rockový zpěvák, skladatel a bubeník
09. října – Petr Štengl, spisovatel
16. října – Jiří Rusnok, předseda úřednické vlády České republiky
18. října – Petr Konvalinka, rektor ČVUT v Praze
19. října – Zdeněk Tůma, ekonom, guvernér České národní banky
25. října – Pavel Helebrand, hudební skladatel
28. října – Ivana Andrlová, herečka
05. listopadu – Lumír Poláček, archeolog
6. listopadu – Ivo Žďárek, diplomat († 20. září 2008)
8. listopadu – Petr Nikl, malíř, hudebník, fotograf a divadelník
16. listopadu – Lešek Wronka, česko-polský hudební producent, skladatel, režisér a scenárista
17. listopadu – Sanča Fülle, sinoložka a spisovatelka
20. listopadu – Miloš Kužvart, geolog a politik, ministr životního prostředí
25. listopadu – Pavel Řežábek, ekonom
30. listopadu – Rostislav Stach, fotograf
07. prosince – Karel Malík, hudebník, skladatel, textař a básník
08. prosince – Jaroslav Svěcený, houslový virtuóz
17. prosince
- Jaromír Dulava, herec
- Miroslav Kalousek, politik, ministr financí
20. prosince – Jiří Víšek, fotograf
21. prosince – Ivan Jakubec, historik
22. prosince – Václav Daněk, fotbalista
28. prosince – Jiří Komorous, policista
neznámé datum – Jiří Fajt, generální ředitel Národní galerie

Svět

04. ledna – Michael Stipe, zpěvák americké rockové kapely R.E.M.
06. ledna
- Nigella Lawson, britská novinářka
- Andrea Thompsonová, americká herečka a novinářka
08. ledna – Dave Weckl, americký jazzový bubeník
10. ledna
- Brian Cowen, ministerský předseda Irské republiky
- Claudia Loschová, německá olympijská vítězka ve vrhu koulí
13. ledna – Eric Betzig, americký fyzik, nositel Nobelovy ceny
17. ledna – Igor Nikolajev, ruský skladatel, textař a zpěvák
19. ledna – Al Joyner, americký atlet, olympijský vítěz v trojskoku
20. ledna – Scott Thunes, americký rockový baskytarista
22. ledna
- Michael Hutchence, australský hudebník a zpěvák († 22. listopadu 1997)
- Patricia Mazuyová, francouzská filmová režisérka
26. ledna – Valentin Jordanov, bulharský zápasník, olympijský vítěz
29. ledna – Greg Louganis, americký čtyřnásobný olympijský vítěz ve skocích do vody
31. ledna
- Željko Šturanović, premiér Černé Hory († 3. června 2014)
- Grant Morrison, skotský komiksový scenárista
04. února – Jenette Goldstein, americká herečka
05. února – Sanasar Oganisjan, sovětský zápasník, volnostylař, olympijský vítěz
06. února
- Ed Banach, americký zápasník, olympijský vítěz 1984
- Lou Banach, americký zápasník, olympijský vítěz 1985
07. února – James Spader, americký herec
08. února
- Noynoy Aquino, prezident Filipín († 24. června 2021)
- Suzanna Hamilton, britská herečka
- Stuart Hamm, americký baskytarista
- Dino Ciccarelli, kanadský hokejista
13. února – Pierluigi Collina, mezinárodní fotbalový rozhodčí
15. února – Bjørg Eva Jensenová, norská rychlobruslařka, olympijská vítězka
18. února – Paul Mazzolini, italský zpěvák
19. února
- Andrew, vévoda z Yorku, druhý syn královny Alžběty II.
- Leslie Ash, britská herečka
21. února – Plamen Orešarski, předseda vlády Bulharska
23. února
- Gloria Thurn-Taxis, německá podnikatelka a manažerka
- Naruhito, nejstarší syn císaře Akihita a císařovny Mičiko
26. února – Jaz Coleman, frontman britské post-punkové hudební skupiny Killing Joke
27. února
- Andrés Gómez, ekvádorský tenista
- Johnny Van Zant, americký zpěvák
29. února – Khaled, alžírský písničkář
02. března
- Peter F. Hamilton, britský autor literatury science fiction
- Debra Marshallová, americká herečka
04. března – Mykelti Williamson, americký herec
07. března
- Jozef Chovanec, československý fotbalista a trenér
- Doogie White, skotský zpěvák
08. března
- Jeffrey Eugenides, americký spisovatel
- Alfred Gusenbauer, rakouský spolkový kancléř
09. března – Elsa Cayatová, francouzská psychoanalytička, publicistka a psychiatrička († 7. ledna 2015)
13. března
- Jurij Andruchovyč, ukrajinský spisovatel, překladatel, rockový hudebník
- Adam Clayton, baskytarista irské hudební skupiny U2
- Gal Rasche, rusko-rakouská dirigentka a pianistka
17. března – Cameron Thor, americký filmový herec
18. března – Richard Biggs, americký herec († 22. května 2004)
20. března – Benoît Duteurtre, francouzský spisovatel
21. března
- Ayrton Senna, brazilský automobilový závodník a pilot Formule 1 († 1. května 1994)
- Dominic Miller, britský rockový kytarista
24. března
- Nena, německá zpěvačka a herečka
- Tono Stano, slovenský fotograf
25. března
- Peter Seisenbacher, rakouský judista, olympijský vítěz
- Chad Wackerman, americký bubeník
26. března – Jennifer Grey, americká herečka
27. března – Štefan Skrúcaný, slovenský herec
28. března
- Chris Barrie, britský herec
- Éric-Emmanuel Schmitt, francouzský spisovatel, dramatik a režisér
29. března – Jo Nesbø, norský spisovatel a hudebník
31. března – Popa Chubby, americký bluesový zpěvák, kytarista a skladatel
01. dubna – Čchen Jüe-ling, čínská olympijská vítězka v chůzi na 10 kilometrů
02. dubna – Linford Christie, britský sprinter, olympijský vítěz
03. dubna
- Arjen Lucassen, holandský kytarista, zpěvák, textař a skladatel
- Erik Truffaz, francouzský jazzový trumpetista
04. dubna – Hugo Weaving, britský herec
06. dubna
- Warren Haynes, americký zpěvák a kytarista
- John Pizzarelli, americký jazzový kytarista
08. dubna – John Schneider, americký herec, režisér a country zpěvák
11. dubna – Jeremy Clarkson, anglický hlasatel, žurnalista a spisovatel
13. dubna
- Olaf Ludwig, německý cyklista
- Miro Švolík, slovenský fotograf
- Michel Faber, skotský spisovatel nizozeského původu
14. dubna – Ján Franek, slovenský boxer, bronz na OH 1980
15. dubna
- Pedro Delgado, španělský profesionální cyklista
- Filip Belgický, král Belgičanů
19. dubna – Gregory Colbert, kanadský režisér a fotograf
20. dubna – Debbie Flintoff-King, australská olympijská vítězka na čtvrtce s překážkami
21. dubna – Julius Korir, keňský atlet, olympijský vítěz na 3000 m překážek
22. dubna
- Mart Laar, premiér Estonska
- Marek Ťapák, slovenský herec, scenárista, režisér, tanečník
28. dubna – Peter Pišťanek, slovenský spisovatel († 22. března 2015)
30. dubna – Beata Poźniak, polsko-americká herečka, režisérka, spisovatelka a malířka
02. května – Ďorge Ivanov, prezident Makedonie
03. května – Jaron Lanier, americký spisovatel, počítačový odborník a hudebník
04. května
- Werner Faymann, spolkový kancléř Rakouska
- Werner Fritsch, německý dramatik
06. května
- Ivona Krajčovičová, slovenská herečka
- Anne Parillaud, francouzská herečka
08. května
- Arnaud de Gramont, francouzský fotograf
- Pavol Višňovský, slovenský herec
10. května
- Bono, zpěvák irské skupiny U2
- Bruno Madinier, francouzský herec
- Merlene Otteyová, slovinská atletka, sprinterka
11. května – Jürgen Schult, německý olympijský vítěz a světový rekordman v hodu diskem
13. května
- David Stav, izraelský rabín
- Amanda Eliaschová, americká básnířka a fotografka
14. května
- Simonetta Sommarugaová, prezidentka Švýcarska
- Barbara Włodarczyk, polská televizní novinářka a dokumentaristka
16. května
- Miroslav Dvorský, slovenský operní pěvec-tenorista
- Rosario Fiorello, italský zpěvák, bavič a moderátor
18. května – Yannick Noah, francouzský tenista
19. května – Daniel Glattauer, rakouský spisovatel
20. května – John Billingsley, americký herec
21. května
- John O'Brien, americký spisovatel († 10. dubna 1994)
- Vladimir Salnikov, ruský plavec, olympijský vítěz
- Jeffrey Dahmer, americký sériový vrah, kanibal a nekrofil († 28. listopadu 1994)
22. května – Mykola Hejko, ukrajinský filmový režisér, scenárista a herec († 13. května 2009)
24. května
- Guy Fletcher, člen britské rockové skupiny Dire Straits
- Kristin Scott Thomas, britsko-francouzská herečka
25. května – Wallace Roney, americký jazzový trumpetista († 31. března 2020)
26. května – Romas Ubartas, litevský olympijský vítěz v hodu diskem
27. května – Alexander Thomas Kaliyanil, indický katolický duchovní
01. června – Vladimir Krutov, ruský hokejista
02. června
- Olga Bondarenková, sovětská olympijská vítězka v běhu na 10 000 metrů
- Ivan Mikloš, slovenský ekonom a politik
05. června – James Isaac, americký filmový režisér († 6. května 2012)
06. června – Steve Vai, americký kytarista, zpěvák, skladatel
07. června
- Radu Duda, princ rumunský, spisovatel, herec
- Svetlana Kitićová, jugoslávská házenkářka
10. června – Scott McCloud, americký kreslíř a propagátor komiksu
15. června
- Kim Jong-nam, jihokorejský zápasník, olympijský vítěz
- Michèle Laroque, francouzská divadelní a filmová herečka
17. června – Thomas Haden Church, americký herec, scenárista a režisér
19. června – Euklidis Tsakalotos, řecký ekonom a politik, ministr financí
23. června – Ricky Evans, velšský ragbista
27. června – Michael Mayer, americký divadelní a filmový režisér a herec
28. června
- Claudia Fontaine, britská zpěvačka
- Marek Jurek, maršálek polského Sejmu
30. června – Anna Šišková, slovenská herečka
01. července
- Erik Friedlander, americký violoncellista a hudební skladatel
- Mikael Håfström, švédský filmový režisér a scenárista
04. července – Corinne Hofmannová, švýcarská spisovatelka
05. července – Brad Loree, americký herec
06. července
- Valerie Briscoová-Hooksová, americká sprinterka, trojnásobná olympijská vítězka
- Jozef Pribilinec, sportovní chodec a olympijský vítěz slovenské národnosti
11. července – Džafar Panahí, íránský režisér
14. července
- Anna Blighová, předsedkyně vlády státu Queensland
- Kyle Gass, americký herec a hudebník
- Jane Lynch, americká komička, herečka a zpěvačka
15. července – Willie Aames, americký herec
16. července – Natalja Durickaja, ruská výtvarná umělkyně
17. července
- Robin Shou, hongkongský herec
- Mária Ďurišinová, slovenská házenkářka
20. července – Prvoslav Vujčić, srbský spisovatel
24. července
- Vjačeslav Bykov, sovětský hokejista
- Catherine Destivelle, francouzská horolezkyně
30. července – Richard Linklater, americký filmový režisér a scenárista
02. srpna – Neal Morse, americký multiinstrumentalista a skladatel
03. srpna – Anna-Maria Ravnopolska-Dean, bulharská harfistka, komponistka a hudební pedagožka
04. srpna – José Luis Rodríguez Zapatero, španělský premiér
06. srpna – Marie Pia z Lichtenštejna, lichtenštejnská kněžna a diplomatka
07. srpna – David Duchovny, americký herec a režisér
09. srpna – Barbara De Rossi, italská herečka
10. srpna – Antonio Banderas, španělský herec, režisér, filmový producent a zpěvák
11. srpna
- Eva Gesine Baur, německá spisovatelka
- Gholam Reza Ramezani, íránský režisér, scenárista a producent
12. srpna – Laurent Fignon, francouzský cyklista († 31. srpna 2010)
13. srpna
- Janusz Kurtyka, polský historik († 10. dubna 2010)
- Joe Simpson, anglický horolezec a spisovatel
14. srpna – Sarah Brightmanová, anglická sopranistka, herečka a tanečnice
16. srpna – Franz Welser-Möst, rakouský dirigent
17. srpna – Sean Penn, americký herec a režisér
21. srpna – Ángel Fernández Artime, španělský salesiánský kněz, hlavní představený
22. srpna
- Alfonso Vilallonga, španělský hudební skladatel, aranžér, hudebník a zpěvák
- Ján Nemec, slovenský tanečník
24. srpna – Franz Viehböck, rakouský kosmonaut
25. srpna – Maxim Biller, německý spisovatel
26. srpna
- Branford Marsalis, americký jazzový saxofonista, skladatel
- Bernard Minier, francouzský spisovatel
29. srpna – Tony MacAlpine, americký kytarista, hudební skladatel a klávesista
05. září
- Abdulláh Abdulláh, premiér Afghánistánu
- John Kurzweg, americký hudební producent
08. září
- Stefano Casiraghi, italský sportovec a obchodník, druhý manžel monacké princezny Caroline († 3. října 1990)
- Alexi Grewal, americký silniční cyklista indického původu, olympijský vítěz
09. září – Hugh Grant, britský herec
10. září – Colin Firth, britský herec
11. září
- Hiroši Amano, japonský fyzik, nositel Nobelovy ceny
- Ramón Vargas, mexický zpěvák a operní pěvec-tenorista
12. září – Ladislav Molnár, slovenský fotbalista, brankář
13. září – Kevin Carter, jihoafrický fotograf a žurnalista († 27. června 1994)
14. září
- Melissa Leo, americká herečka
- Callum Keith Rennie, britský herec
15. září – Martin Babjak, slovenský operní pěvec-barytonista
16. září
- Ean Evans, baskytarista skupiny Lynyrd Skynyrd († 6. května 2009)
- Danny John-Jules, britský herec a tanečník
- Mike Mignola, americký komiksový scenárista a kreslíř
17. září – Damon Hill, anglický pilot F1, mistr světa F1 z roku 1996
18. září – Nils Petter Molvær, norský jazzový trumpetista, skladatel a producent
19. září – Oksana Zabužko, ukrajinská básnířka
23. září – Jason Carter, britský herec
25. září
- Milan Bahúl, slovenský herec
- Andrzej Stasiuk, polský spisovatel
29. září – Carol Welsmanová, kanadská jazzová zpěvačka-skladatelka a klavíristka
02. října – Joe Sacco, tvůrce komiksů maltsko-amerického původu
5. října – David Kirk, novozélandský ragbista
06. října – Yves Leterme, předseda belgické vlády
10. října
- Kenny Garrett, americký jazzový altsaxofonista a flétnista
- Simon Townshend, britský kytarista, zpěvák, skladatel
15. října – Joram Kohen, ředitel hlavní izraelské bezpečnostní služby Šin Bet
17. října – Rob Marshall, americký filmový a divadelní režisér a choreograf
18. října
- Craig C. Mello, americký molekulární biolog, nositel Nobelovy ceny
- Jean-Claude van Damme, belgický šampion bojových umění a herec
20. října
- Lepa Brena, bosenská zpěvačka
- Nanette Raybaud, francouzská sportovní lezkyně
23. října – Randy Pausch, americký profesor počítačové vědy († 25. července 2008)
- Jaroslav Zajac, slovenský fotbalista, obránce
24. října
- B.D. Wong, americký televizní a filmový herec
- Petr Kůrka, sportovní střelec,mistr světa
26. října – Mark Schultz, americký zápasník, olympijský vítěz
27. října – Oleg Bryžak, německý operní zpěvák-basista ukrajinského původu († 24. března 2015)
29. října – Agim Çeku, albánský premiér Kosova
30. října
- Diego Maradona, argentinský fotbalista († 25. listopadu 2020)
- Rob Tognoni, australský rockový kytarista a zpěvák
31. října – Kýros Rezá Pahlaví, titulární íránský šáh z dynastie Pahlaví
01. listopadu – Tim Cook, americký generální ředitel Applu
02. listopadu – Bruce Baumgartner, americký zápasník, olympijský vítěz
03. listopadu – Karch Kiraly, americký volejbalista, trojnásobný olympijský vítěz
05. listopadu
- Patty, japonská popová zpěvačka
- Tilda Swintonová, britská herečka
07. listopadu – Tommy Thayer, americký kytarista rockové skupiny Kiss
08. listopadu
- Charles A. Coulombe, americký katolický historik, spisovatel
- Oleg Jevgeňjevič Meňšikov, ruský divadelní a filmový herec
18. listopadu – Kim Wilde, anglická zpěvačka a profesionální zahradnice
10. listopadu – Neil Gaiman, britský spisovatel
11. listopadu
- Norman L. Eisen, velvyslanec Spojených států v České republice
- Peter Parros, americký herec
- Stanley Tucci, americký herec, režisér, scenárista
22. listopadu
- Leos Carax, francouzský filmový režisér a herec
- Ján Gallovič, slovenský herec
25. listopadu
- John F. Kennedy mladší, americký novinář, právník, druhý potomek Johna F. Kennedyho († 16. července 1999)
- Juliusz Erazm Bolek, polský spisovatel
27. listopadu
- Nigel Marven, britský televizní producent scenárista a ornitolog
- Julija Tymošenková, předsedkyně vlády Ukrajiny
01. prosince – Andrea Ehrigová-Mitscherlichová, východoněmecká rychlobruslařka, olympijská vítězka
03. prosince
- Daryl Hannah, americká filmová herečka
- Igor Larionov, ruský hokejista
- Julianne Moore, americká herečka
04. prosince – Glynis Nunnová, australská atletka, olympijská vítězka v sedmiboji
05. prosince
- Brian Bromberg, americký jazzový kontrabasista a baskytarista
- Osvaldo Golijov, argentinsko-izraelský hudební skladatel
10. prosince
- Kenneth Branagh, britský herec, režisér, scenárista a producent
- Lang Pching, čínská volejbalistka
11. prosince – Rachel Portman, britská skladatelka filmové hudby
12. prosince – Martina Hellmannová, německá olympijská vítězka v hodu diskem
13. prosince – Trey Gunn, americký hudebník
14. prosince
- Wolf Haas, rakouský spisovatel
- James Comey, ředitel FBI
- Ebráhím Raísí, íránský konzervativní politik a prezident Íránu
15. prosince – Gary Foote, britský saxofonista, flétnista, bubeník a skladatel
16. prosince – Jellina Zverevová, běloruská atletka, olympijská vítězka v hodu diskem
17. prosince – Moreno Argentin, italský cyklista
20. prosince – Kim Ki-duk, korejský filmový režisér († 11. prosince 2020)
22. prosince – Jean-Michel Basquiat, americký malíř († 12. srpna 1988)
27. prosince
- Maryam d’Abo, anglická herečka
- Martin Glover, britský hudebník
- Anton Rop, předseda vlády Republiky Slovinsko
28. prosince – Ray Bourque, kanadský lední hokejista
29. prosinec – Jeff Campitelli, americký hudebník
0?
- Ahmad Džabarí, velitel brigád palestinského teroristického hnutí Hamás († 14. listopadu 2012)
- Ace Baker, americký skladatel a klávesista
- Vlado Bálint, slovenský spisovatel
- Bruno Comby, francouzský environmentalista, fyzik a spisovatel
- Myriam Cyr, kanadská herečka a spisovatelka
- Andrej Čežin, ruský novinářský fotograf a malíř
- Declan Lowney, irský televizní a filmový režisér
- David Lincoln Rabinowitz, americký astronom
- Nassim Nicholas Taleb, libanonsko-americký ekonom a esejista
- Stephan Templ, rakouský historik architektury, novinář a spisovatel
- Susanna White, britská režisérka

Úmrtí

Česko

08. ledna
- Jan Fischer, malíř a ilustrátor (* 22. ledna 1907)
- František Klokner, rektor Českého vysokého učení technického (* 10. listopadu 1872)
- Franz Sitte, katolický kněz (* 17. února 1896)
18. ledna – Václav Vacek, československý politik (* 11. září 1877)
21. ledna – Antonín Janda-Očko, československý fotbalový reprezentant (* 21. září 1892)
27. ledna – František Mencl, mostní stavitel (* 21. ledna 1879)
07. února – Vincenc Kramář, historik umění a sběratel (* 8. května 1877)
09. února – Jaroslav Josef Polívka, stavební inženýr (* 20. dubna 1886)
13. února – František Lexa, egyptolog (* 5. dubna 1876)
16. února – František Eduard Bednárik, architekt (* 11. února 1902)
21. února – Dalibor Pták, herec, zpěvák, skladatel a klavírista (* 31. prosince 1894)
25. února – Gabriel Volko, československý politik slovenské národnosti (* 26. října 1873)
03. března – Antonín Rýdl, herec a divadelní režisér (* 10. ledna 1885)
15. března – Eduard Čech, matematik (* 29. června 1893)
17. března – Emanuel Šlechta, československý politik, ministr techniky a stavebnictví (* 19. prosince 1895)
23. března – František Modráček, československý politik (* 8. září 1871)
01. dubna – Emanuel Viktor Voska, kameník, agent tajné služby USA (* 4. listopadu 1875)
02. dubna
- Rajmund Habřina, básník, novinář, spisovatel a překladatel (* 28. září 1907)
- Rudolf Kauschka, turista, horolezec a spisovatel německé národnosti (* 2. října 1883)
12. dubna – František Forst, hudební skladatel (* 2. června 1891)
22. dubna – Antonín Hasal, československý armádní generál a ministr (* 7. ledna 1883)
25. dubna
- Vojtěch Martínek, spisovatel (* 11. dubna 1887)
- Inocenc Arnošt Bláha, sociolog, filosof a pedagog (* 28. července 1879)
29. dubna – Alois Zima, architekt (* 31. ledna 1873)
16. května – Jiří Eliáš, klavírista a hudební skladatel (* 22. srpna 1908)
18. května – Jindřich Černý, spisovatel (* 6. dubna 1905)
23. května – Jana Kovaříková, herečka (* 12. dubna 1890)
11. června – Břetislav Štorm, architekt a grafik (* 21. června 1907)
17. června
- Růžena Nasková, herečka (* 28. listopadu 1884)
- Karel Němec, malíř a grafik (* 25. října 1879)
18. června – Karel Mareš, generál a letec (* 3. listopadu 1898)
24. června – František Vnouček, herec (* 27. prosince 1903)
04. července – Bedřich Blažek, malíř (* 5. března 1901)
23. července – František Omelka, učitel a spisovatel (* 19. srpna 1904)
26. července – Váša Příhoda, houslista (* 22. srpna 1900)
28. července – Arnold Jirásek, chirurg (* 3. července 1887)
05. srpna – Theodor Pištěk, herec (* 13. června 1895)
06. srpna – Antonín Ludvík Stříž, kněz, básník, literární historik a překladatel (* 17. listopadu 1888)
23. srpna
- Jaroslav Baumbruck, výtvarník, akademický malíř a ilustrátor (* 23. listopadu 1921)
- Bedřich Andres, profesor práva (* 23. května 1898)
26. srpna – Ludmila Matiegková, učitelka a egyptoložka (* 9. března 1889)
29. srpna – Jaroslav Žák, spisovatel (* 28. listopadu 1906)
04. září – Antonín Trýb, lékař, básník a spisovatel (* 8. března 1884)
14. září – Karel Dunovský, čs. ministr pošt a telegrafů (* 5. května 1878)
23. září – Antonín Kurš, divadelní režisér, herec a překladatel (* 6. dubna 1901)
27. září – Božena Folkmanová, zooložka a parazitoložka (* 28. ledna 1903)
30. září – Drahomír Josef Růžička, česko-americký lékař a fotograf (* 8. února 1870)
02. října – Jaroslav Doubrava, hudební skladatel (* 25. dubna 1909)
06. října – Karel Absolon, krasový badatel a archeolog (* 16. června 1877)
07. října – Jan Zahradníček, básník (* 17. ledna 1905)
12. října – Karel Oliva, lingvista a spisovatel (* 8. listopadu 1886)
18. října – Karel Černý, malíř (* 19. února 1910)
20. října – František Spilka, dirigent, hudební skladatel (* 13. listopadu 1877)
21. října – Linka Procházková, malířka (* 23. ledna 1884)
22. října – Josef Blau, sudetoněmecký učitel, vlastenec a historik (* 12. srpna 1872)
26. října – Antonín Pustka, sběratel lidových písní (* 4. května 1877)
07. listopadu – Josef Blekta, pedagog a muzejník (* 21. prosince 1882)
17. listopadu – Vladivoj Tomek, skaut, oběť komunistického režimu (* 9. června 1933)
18. listopadu – Marie Hoppe-Teinitzerová, textilní a průmyslová výtvarnice (* 3. července 1879)
14. prosince – Jaroslav Petrbok, paleontolog, speleolog, archeolog, botanik a spisovatel (* 25. října 1881)
16. prosince – Vladimír Červenka, československý politik (* 24. listopadu 1881)
22. prosince – Julius Lébl, herec, scenárista, dramaturg a režisér (* 10. května 1897)
28. prosince – František Kreuzmann starší, zpěvák a herec (* 11. října 1895)
neznámé datum
- Franz Scholz, československý politik německé národnosti (* 1876)
- Ladislav Veselský, československý fotbalový reprezentant (* 9. října 1902)

Svět

02. ledna
- Friedrich Adler, rakouský sociálně-demokratický politik (* 9. červenec 1879)
- Fausto Coppi, italský závodník v silniční cyklistice (* 15. září 1919)
04. ledna – Albert Camus, francouzský spisovatel a filozof (* 7. listopadu 1913)
05. ledna – Francisco Sabaté Llopart, katalánský anarchista (* 30. března 1915)
06. ledna – Erik Lindahl, švédský ekonom (* 21. listopadu 1891)
07. ledna – Dorothea Douglassová Chambersová, anglická tenistka, olympijská vítězka (* 3. září 1878)
10. ledna – Jean-Baptiste Laviolette, kanadský hokejista (* 27. července 1879)
21. ledna – Ivan Pregelj, slovinský spisovatel (* 27. října 1883)
06. února – Karl Maybach, německý konstruktér (* 6. července 1879)
07. února – Igor Kurčatov, sovětský jaderný fyzik (* 8. ledna 1903)
08. února – John Langshaw Austin, britský jazykovědec (* 26. března 1911)
09. února
- Alexandre Benois, ruský scénograf, kostýmní návrhář, malíř a baletní libretista (* 3. května 1870)
- Giles Gilbert Scott, anglický architekt (* 9. listopadu 1880)
10. února – Aloysius Stepinac, chorvatský kardinál, arcibiskup Záhřebu (* 8. května 1898)
11. února – Victor Klemperer, německý spisovatel (* 9. října 1881)
17. února – Vilho Petter Nenonen, finský generál (* 6. března 1883)
19. února – Hans Christian Hansen, premiér Dánska (* 8. listopadu 1906)
20. února
- Adone Zoli, premiér Itálie (* 16. prosince 1887)
- Leonard Woolley, britský archeolog (* 17. dubna 1880)
01. března – František Hečko, slovenský básník (* 10. června 1905)
10. března – Xenie Petrović-Njegoš, černohorská princezna (* 22. dubna 1881)
12. března – Semjon Iljič Bogdanov, sovětský maršál tankových vojsk (* 29. srpna 1894)
13. března
- Alžběta Amálie Habsbursko-Lotrinská, rakouská arcivévodkyně a lichtenštejnská princezna (* 7. července 1878)
- Louis Wagner, francouzský automobilový závodník, průkopník automobilismu i letectví a fotbalista (* 5. února 1882)
14. března – Oliver Kirk, americký boxer, olympijský vítěz (* 20. dubna 1884)
20. března – Ioannis Georgiadis, řecký šermíř, olympijský vítěz (* 24. března 1876)
27. března – Gregorio Marañón, španělský lékař, psycholog, přírodovědec, historik a spisovatel (* 19. května 1887)
28. března – Ladislav Dérer, slovenský lékař, internista a klinický fyziolog (* 11. prosince 1897)
02. dubna – Evelyn Cavendishová, anglická šlechtična a vévodkyně z Devonshire (* 27. srpna 1870)
12. dubna
- Ferenc Raichle, maďarský architekt (* 23. února 1869)
- Walter Peterhans, německý dokumentární fotograf (* 12. června 1897)
19. dubna – Beardsley Ruml, americký statistik a ekonom (* 5. listopadu 1894)
20. dubna – Paul Fort, francouzský básník (* 1. února 1872)
24. dubna – Max von Laue, německý fyzik (* 9. října 1879)
26. dubna – Gustaf Lindblom, švédský olympijský vítěz v trojskoku (* 3. prosince 1891)
25. dubna – Amanulláh, afghánský král (* 1. června 1892)
17. dubna – Eddie Cochran, americký zpěvák a skladatel (* 3. října 1938)
28. dubna – Anton Pannekoek, nizozemský astronom a marxistický teoretik (* 2. ledna 1873)
08. května – Hugo Alfvén, švédský pozdně romantický hudební skladatel a dirigent (* 1. května 1872)
16. května – Harry Schell, americký pilot Formule 1 (* 29. června 1921)
30. května – Boris Leonidovič Pasternak, ruský básník a spisovatel (* 10. února 1890)
31. května – Walther Funk, německý nacistický ministr hospodářství (* 18. července 1890)
01. června – Paula Hitlerová, mladší sestra Adolfa Hitlera (* 21. ledna 1896)
09. června – Semjon Alexejevič Lavočkin, sovětský letecký konstruktér (* 11. září 1900)
13. června – Kenneth McArthur, jihoafrický atlet, olympijský vítěz v maratonu (* 10. února 1881)
20. června – John Brendan Kelly, americký veslař, který získal tři zlaté olympijské medaile (* 4. října 1889)
25. června
- Walter Baade, německý astronom (* 24. března 1893)
- Otto Ender, kancléř Rakouska (* 24. prosince 1875)
27. června
- Sima Pandurović, srbský básník (* 14. ledna 1883)
- Lottie Dodová, pětinásobná wimbledonská vítězka (* 24. září 1871)
06. července – Aneurin Bevan, britský politik (* 15. listopadu 1897)
13. července – Jozef Cíger-Hronský, slovenský spisovatel a malíř (* 23. února 1896)
14. července
- Alice Manfield, horská průvodkyně a fotografka (* 1878)
- Józef Haller de Hallenburg, polský generál (* 13. srpna 1873)
15. července – Anton Giulio Bragaglia, italský fotograf (* 11. února 1890)
16. července – Albert Kesselring, německý polní maršál (* 30. listopadu 1885)
17. července – blahoslavený Pavel Peter Gojdič, řeckokatolický biskup a mučedník
26. července
- Oľga Paulinyová, slovenská spisovatelka (* 8. prosince 1876)
- Maud Leonora Menten, kanadská lékařka a biochemička (* 20. března 1879)
28. července
- Clyde Kluckhohn, americký kulturní antropolog (* 11. ledna 1905)
- Ethel Lilian Voynich, britská spisovatelka a hudební skladatelka (* 11. května 1864)
30. července – Rudolf Jašík, slovenský prozaik, básník a publicista (* 2. prosince 1919)
07. srpna – André Bloch, francouzský hudební skladatel a pedagog (* 14. ledna 1873)
10. srpna – Hamide Ayşe Sultan, osmanská princezna, spisovatelka (* 2. listopadu 1887)
22. srpna – Eduard Pütsep, estonský zápasník, zlato na OH 1924 (* 21. října 1898)
05. září – Ivan Horváth, slovenský spisovatel a politik (* 26. července 1904)
07. září – Wilhelm Pieck, prezident Německé demokratické republiky (* 3. ledna 1876)
08. září – Oscar Pettiford, americký jazzový kontrabasista (* 30. září 1922)
16. září – Leo Spitzer, rakousko-americký, filolog, historik a literární kritik (* 7. února 1887)
22. září
- Archip Georgijevič Abaginskij, rusko–jakutský básník (* 20. ledna 1907)
- Melanie Kleinová, rakouská psychoanalytička (* 30. března 1882)
05. října – Alfred Louis Kroeber, americký antropolog, historik a lingvista (* 11. června 1876)
15. října
- Felice Bauerová, snoubenka Franze Kafky (* 18. listopadu 1887)
- Ja'akov Moše Toledano, vrchní rabín Káhiry, Alexandrie a Tel Avivu (* 18. srpna 1880)
- Henny Portenová, německá herečka éry němého filmu (* 7. ledna 1890)
17. října – Violet Wegnerová, princezna černohorská (* 2. února 1887)
23. října – Antoine Béguère, francouzský ragbista (* 29. září 1901)
24. října – Mitrofan Ivanovič Nedělin, velitel Strategických raketových sil SSSR (* 9. listopadu 1902)
25. října – José Padilla Sánchez, španělský hudební skladatel a klavírista (* 28. května 1889)
05. listopadu
- August Gailit, estonský spisovatel (* 9. ledna 1891)
- Mack Sennett, americký režisér, producent a herec (* 17. ledna 1880)
- Jasuna Kozono, velitel japonského císařského námořního letectva (* 1. listopadu 1902)
- Johnny Horton, americký zpěvák (* 30. dubna 1925)
06. listopadu – Erich Raeder, vrchní velitel německého válečného loďstva (* 24. dubna 1876)
07. listopadu – Vincenc Kramář, český historik umění, odborník na soudobé moderní umění (* 8. května 1877)
16. listopadu – Clark Gable, americký filmový herec (* 1. února 1901)
10. prosince – Mado Robin, francouzská sopranistka (* 29. prosince 1918)
17. prosince – Boris Ivanovič Čeranovskij, sovětský letecký konstruktér (* 13. července 1896)
26. prosince – Georgij Michajlovič Brjancev, ruský sovětský spisovatel a scenárista (* 6. května 1904)
neznámé datum
- Naftalij Aronovič Frenkel, sovětský čekista (* 1883)
- Bogoljub Jevtić, srbský diplomat, jugoslávský premiér (* 24. prosince 1886)

Hlavy států

Československo – Antonín Novotný (1957–1968) (premiér Viliam Široký 1953–1963)
Čína – Mao Ce-tung (1949–1976)
Dánsko – Frederik IX. (1947–1972)
Egypt – Gamál Násir (1956–1970)
Francie – Charles de Gaulle (1959–1969)
Itálie – Giovanni Gronchi (1955–1962)
Japonsko – Hirohito (1926–1989)
Maďarsko – István Dobi (1952–1967)
Německá demokratická republika – Wilhelm Pieck (1949–1960) / Walter Ulbricht (1960–1973)
Nizozemsko – Juliána Nizozemská (1948–1980)
Rakousko – Adolf Schärf (1957–1965) (kancléř Julius Raab 1953–1961)
Řecko – Pavel I. (1947–1964)
Sovětský svaz – Nikita Sergejevič Chruščov (1953–1964)
Spojené království – Alžběta II. (1952–2022) (premiér Harold Macmillan 1957–1963)
Spolková republika Německo – Heinrich Lübke (1959–1969) (kancléř Konrad Adenauer 1949–1963)
Španělsko – Francisco Franco (1939–1975)
Švédsko – Gustav VI. Adolf (1950–1973)
Turecko – Celâl Bayar (1950–1960) / Cemal Gürsel (1960–1966)
USA – Dwight D. Eisenhower (1953–1961)
Vatikán – Jan XXIII. (1958–1963)

Odkazy

Reference

↑ Jdete domů. Ne, nejdete! Příběhy amnestie z roku 1960, kdy „socialismus zvítězil“. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2018-10-19. Dostupné online.
↑ HUSÁROVÁ, Kateřina Nič. Na Mayrau vzpomněli na oběti důlního neštěstí. Kladenský deník.cz [online]. 2010-09-27 [cit. 2019-02-12]. Dostupné online.
↑ http://referaty-seminarky.cz/1960/
↑ Kterak Francouzi „zasáhli“ jadernou bombou Itálii. TÝDEN.cz [online]. 2014-02-14 [cit. 2019-02-12]. Dostupné online.

Externí odkazy

Galerie 1960 na Wikimedia Commons
Obrázky, zvuky či videa k tématu 1960 na Wikimedia Commons

Digitální archivy k roku 1960

Československý filmový týdeník v archivu České televize – rok 1960
Dokumentární cyklus České televize Retro – rok 1960
Pořad stanice Český rozhlas 6 Rok po roce – rok 1960
Rudé právo v archivu Ústavu pro českou literaturu – ročník 40 rok 1960

[1] Jdete domů. Ne, nejdete! Příběhy amnestie z roku 1960, kdy „socialismus zvítězil“. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2018-10-19. Dostupné online.

[2] HUSÁROVÁ, Kateřina Nič. Na Mayrau vzpomněli na oběti důlního neštěstí. Kladenský deník.cz [online]. 2010-09-27 [cit. 2019-02-12]. Dostupné online.

[3] ttp://referaty-seminarky.cz/1960/

[4] Kterak Francouzi „zasáhli“ jadernou bombou Itálii. TÝDEN.cz [online]. 2014-02-14 [cit. 2019-02-12]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]